Samonosná pergola je typ pergoly, který není konstrukčně závislý na domě ani jiné stavbě. Veškeré zatížení je přenášeno výhradně do vlastních stojin a základů. Oproti pergolám kotveným do obvodové stěny domu se jedná o samostatně stojící konstrukci, která nabízí větší volnost umístění, ale zároveň klade vyšší nároky na návrh i realizaci.
Volba mezi samonosnou a kotvenou pergolou není otázkou vkusu, ale především technických možností a způsobu využití.
Jak samonosná pergola funguje
Z konstrukčního hlediska je samonosná pergola tvořena:
- minimálně čtyřmi nosnými stojinami,
- vlastní nosnou konstrukcí střechy,
- samostatnými betonovými základy pod každou stojinou.
Na rozdíl od pergoly kotvené do domu nepřenáší žádné zatížení do fasády nebo nosných stěn. Veškeré síly – vlastní tíha konstrukce, zatížení větrem, sněhem i zastřešením – musí bezpečně přenést samotná pergola.
To se promítá do:
- robustnější konstrukce,
- větších průřezů nosných prvků,
- vyšších nároků na přesnost založení.
Rozdíl mezi samonosnou a kotvenou pergolou
Základní rozdíl není pouze v tom, „zda je pergola u domu“, ale jakým způsobem je přenášeno zatížení.
- Kotvená pergola využívá obvodovou stěnu domu jako jednu z nosných částí. Díky tomu může mít méně stojin a subtilnější konstrukci.
- Samonosná pergola musí vše unést sama. To se projeví jak v návrhu konstrukce, tak v ceně realizace.
Z hlediska legislativy nejsou obě varianty zásadně odlišné – rozhodující jsou vždy rozměry, umístění a účel stavby, nikoli samotný princip kotvení.
Kdy samonosná pergola dává smysl
Samonosná pergola je vhodným řešením zejména v těchto případech:
1. Pergola není u domu
Pokud má pergola stát:
- uprostřed zahrady,
- u bazénu,
- jako samostatné posezení mimo dům,
není kotvení do stavby možné a samonosná konstrukce je jedinou variantou.
2. Fasáda nebo konstrukce domu neumožňuje kotvení
Kotvení do zateplené fasády, lehkých obvodových konstrukcí nebo starších objektů může být technicky nevhodné nebo nežádoucí. Samonosná pergola eliminuje zásahy do domu a rizika spojená s kotvením.
3. Požadavek na flexibilitu umístění
Samonosná pergola umožňuje:
- libovolnou orientaci vůči světovým stranám,
- umístění bez vazby na půdorys domu,
- pozdější úpravy okolního prostoru bez zásahu do stavby.
4. Bioklimatické pergoly
U bioklimatických pergol je samonosné řešení velmi časté. Důvodem je:
- vyšší hmotnost konstrukce,
- pohyblivé lamely,
- integrované technologie (motory, senzory).
Samonosná konstrukce zde poskytuje větší stabilitu a konstrukční jistotu.
Kdy naopak samonosná pergola smysl nedává
Existují i situace, kdy je samonosná pergola spíše nevýhodná:
- u teras přímo navazujících na dům,
- tam, kde je žádoucí co nejmenší počet stojin,
- při omezeném prostoru,
- pokud je prioritou nižší cena.
V těchto případech je obvykle vhodnější pergola kotvená do obvodové stěny domu, která působí subtilněji a lépe navazuje na architekturu objektu.
Konstrukční a cenové dopady
Samonosná pergola má oproti kotvené variantě:
- více nosných prvků,
- větší počet základových patek,
- vyšší nároky na statiku konstrukce.
To se promítá do:
- vyšší spotřeby materiálu,
- složitější realizace základů,
- celkově vyšší ceny.
Rozdíl v ceně není dán pouze typem pergoly, ale především způsobem přenosu zatížení.
Jakou konstrukci pergoly tedy zvolit?
Samonosná pergola dává smysl tehdy, když:
- není možné nebo vhodné kotvení do domu,
- pergola stojí samostatně v prostoru,
- je požadována maximální konstrukční nezávislost,
- jedná se o bioklimatické řešení.
Naopak u pergol navazujících přímo na dům je ve většině případů technicky i ekonomicky výhodnější pergola kotvená.
Správná volba vždy vychází z konkrétní situace – umístění, typu domu, velikosti pergoly a očekávaného způsobu využití.